Výzva – Vaše reakce
Na základě Výzvy jsem dostala několik emailů se zprávami od Vás. Moc děkuji všem! Snažila jsem se vybrat některé z nich, abych se s Vámi podělila o zkušenosti ostatních. Tady jsou:
Děkuji za článek, který mě opět inspiroval k tomu, abych se pustila do důkladného úklidu. Pustila jsem se do komory a do sklepa. Našla jsem spoustu věcí, které jsme tam uklidili a už je nikdy nepoužili. Napadlo mě zkusit uklidit i v mé kuchařské knize. Objevila jsem recepty, které jsem nikdy nevařila nebo jsme něco zkusili, ale už jsme se k receptu nevrátili. Vyčistila jsem domácnost od starých věcí a pročistila kuchařskou knihu. Udělala jsem burzu receptů. Hlasovali jsme a vybírali recepty, které si necháme. Děti byli nadšené, že mohli vybírat recepty a navrhli taky několik svých zajímavých. Jsou jako první na řadě k vyzkoušení. Musím varovat, protože po hlasování jsme měli všichni hlad. Mirka P.
Musím přiznat, že nejhorší pro mě bylo vyhodit boty, které jsem měla fakt ráda. To nebylo jednoduché. Několikrát jsem boty vyndala z hromady na vyhození a vrátila je do botníku. Byla to bitva. Nakonec jsem boty ale vyhodila. Doporučuji všem nevzdávat to. Ten pocit stojí za to. Sladká chuť vítězství. 🙂 Pavla Z.
Děkuji za nápad s dárkovým košem. První koš plný hraček a jídla, které by jsme nezvládli sníst putoval do organizace pomáhajícím lidem v krizi, do azylu. Podařilo se nám díky naší zkušenosti nadchnout i několik dalších lidí, kteří se k nám přidali a ještě jsme do azylu dodali několik málo věcí, na které jsme se složili a koupili. Fandíme vám a těšíme se na další nápady. Jana, Petr a přátelé
Vzhledem k tomu, jsem netušila, že byl měsíc duchů a úklid by měl nastat až po něm, s předstihem jsem vyházela několik párů bot. Nepotřebné oblečení dětí jsem předala malým sousedkám, svoje jsem odvezla charitativní organizaci na Žižkově, která vyhlásila sbírku pro tu spoustu lidí, která je teď na cestě za lepším životem. Lednice čistá a špajz také 🙂 . U hraček máme ještě rezervu, nicméně i tady jsme s dětmi zvládly najít pár kousků, ze kterých byly malé sousedky nadšené. Vděčná jsem každý den za to, že otevřu ráno oči, vidím svého partnera, vděčná jsem za to, že mám možnost ho ráno ve spánku políbit, jsem vděčná za to, že polibkem do vlasů probouzím obě své dcery, jsem vděčná za to, že všem mohu připravit snídani, než každý ráno odletí za tím svým, jsem vděčná za to, že je mám. Jsem vděčná, že se všichni odpoledne sejdeme doma, povídáme si, řešíme starosti, sdílíme radosti, podporujeme se navzájem. Jsme vděčná za vše, co mi život dává a také jsem především vděčná Vám i sobě, za to, že jsem schopná žít a ne jen přežívat. Moc děkuji a přeji krásné dny, Petra J.
Příspěvek s Vašimi zkušenostmi a reakcemi je spojený s předchozími články:
